Moje tělo je moje 

Do třídy k nám přijely paní Alena a Dita. Nejdříve jsme se představili a rozcvičili. Poté nám pustily video, kde různí lidé říkali, jaký pocit zažili, když jim někdo řekl nepěknou věc o jejich těle. Potom jsme si pustili zvukovou nahrávku od Anežky. Anežka chodila na sportovní školu, kde se jí ostatní holky smály a kvůli vzhledu ji šikanovaly. Zaujala nás  aktivita, při které jsme hodnotili reklamy zobrazující lidské tělo. Reklamy jsme ve skupinkách rozdělili od nejméně nevhodné po naprosto nepřijatelnou. Bylo velice zajímavé, že každý člen skupiny měl jiný názor. Během poslední hodiny jsme si na papír obkreslili ruku a do každého prstu jsme napsali věc nebo osobu, na které nám záleží. Na druhou stranu papíru jsme kreslili myšlenkovou mapu, do které jsme zapisovali to, na co jsme pyšní. 
Blížil se konec vyučování a na nás čekal poslední úkol. Jeden z nás dostal klubíčko, které hodil spolužákovi, a řekl o něm hezkou věc. Až se dostalo na všechny, tak se Dita s Alenou s námi rozloučily a na památku každému daly samolepku. Do třídy jsme také dostali plakát a velkou samolepku. Projekt Moje tělo je moje se nám líbil a doporučili bychom ho i dalším třídám.  

                                                                                                  Silvie Kramerová, 7. A