Jak prožívám současnou situaci aneb Co mi přináší a co mi bere karanténní období?   

    Mamka zůstala doma na OČR s mladší sestrou a taťka pracoval na home office. Dennodenně jsme byli od rána do večera spolu celá rodina doma. Bylo to super. Spojovali jsme příjemné s užitečným. Se sestrou jsme plánovaly a vymýšlely naše nejoblíbenější jídla a dezerty. Pod dohledem mamky se je i samy pokoušely uvařit. Obohatilo nás to o spoustu zkušeností a posunuly jsme se na vyšší level kuchaře. Moc nás to bavilo, až na to nádobí, kterého nikdy nebylo málo. Počasí nám přálo, a tak se nám nevyhnula ani práce na zahradě.     

Mělo to i stinné stránky. Nechtěná karanténa nás rozdělila s nejbližšími kamarády a spolužáky. Trvá to už dlouho a stýská se mi po kolektivu, chybí mi společný smích. Školu zvládám z domova pomocí Googlu, ale přesto bych raději slyšela výklad učitele. Vidím v tom úsporu času a je mi to příjemnější a srozumitelnější a přiznám se, že i pohodlnější. No ne? Ztratil se mi ranní rituál. Snídaně, hygiena, převléknout pyžamo, to vše jsem nechávala na dopolední hodiny. Když se nad tím vlastně zamyslím, přikládala bych to spíše ke kladům než k záporům.     

Celá situace s koronavirem je vážná. Těším se, až to všechno skončí a až se vrátím do lavic. Všechno v životě má rub i líc. Buďme pozitivní a doufejme v lepší zítřky.  

Adéla Ursová, 8. A