Dřív jsem si na školu stěžoval, ale teď mi chybí

         Ještě před karanténou jsem si stěžoval na školu, na učení, na vstávání a tak dále. Teď mi ale chybí kamarádi a hlavně přestávky. O přestávkách si totiž společně povídáme a blbneme a to mě na škole vlastně nejvíc baví. Chvilku jsem byl rád, že nemusím chodit každý den do školy, ale jak šly týdny, tak se mi začalo stýskat. Po spolužácích, volných hodinách, dokonce i po některých učitelích. Škola mi chyběla tak moc, že jsem nechtěl nic dělat. I když to samostudium mi bude asi chybět taky, protože když něco nevím, tak si to hned najdu na internetu. Až se vrátíme do školy, tak budu zase remcat, že ta karanténa skončila. Doufám, že karanténa bude ještě dlouho, ale na druhou stranu se těším, až se vrátíme zase do školy. Nechci totiž, aby se se mnou táta už učil, je to takový zvláštní. Víc se těším na učení ve škole.     

Myslím si, že budu na tuhle dobu do konce svého života vzpomínat. Takhle dlouhé prázdniny už asi jen tak nezažiju a jednou o tom budu určitě vyprávět svým dětem.        

 Vojta Mučka, 7. A