Deník z doby koronavirové krize

Sobota 11. 4.     Pro mě je koronakrize prostě ztráta času a doba neustálých výčitek, jestli jsem udělal vše, co jsem udělat měl. Pondělí nebo neděle, je to vlastně úplně jedno. Každý den je stejný. Vlastně jedna dobrá zpráva je, že k obědu je řízek. Hurá!

Neděle 12. 4.     Mamka se mě stále snaží nutit, abych se věnoval učení. Jenomže mně to doma samotnému moc nejde. Zrovna dnes mi to vůbec nemyslí. Jak já se těším na prázdniny ☺! Odpoledne beru ségru na procházku, ale ta mě vůbec neposlouchá. Po půl hodině to vzdávám a jdeme domů.

Pondělí 13. 4. „Já mám koně, vraný koně!“ První, co slyším, a bojím se otevřít oči. V tu ránu mám ségru v posteli. Tak tedy: „Dobré ráno.“ Dnes mi volal kamarád, jestli nepojedeme na kole do Vránova. Hned jsem souhlasil. Odpoledne jsem si nafoukl kolo, vzal roušku, helmu a vyrazil. Projížďka byla super. Večer mi mamka upekla pizzu a pustil jsem si svůj oblíbený film.

Úterý 14. 4.      Mamka dnes svolala rodinnou poradu. Na dovolenou se letos nejede. To mě teda fakt mrzí. Měla to být moje první dovolená letadlem. Odpoledne volám tetě na Slovensko, snad budu moci alespoň k ní.

Matěj Šagát, 7.