Adaptační kurz v Poběžovicích

Pan učitel Valečka nám ve škole oznámil, že pojedeme na adaptační pobyt do Poběžovic. Těšila jsem se, ale když jsme tam dorazili a já viděla, v jakém stavu je škola, kde jsme měli bydlet, přestala jsem jásat. Vypadala jako vězení a sousedila s budovou s rozbitými okny a trávou na střeše. Hned, jak jsme přijeli, nás učitelé zapřáhli. Rozdělili nás do pěti družstev. Během prvního dne jsme ve skupinách zjišťovali informace o Poběžovicích, hráli stopovačku a k večeru šli na hřiště. Druhý den nás čekal celodenní výlet na Rybníky. Cesta byla náročná, dvakrát jsme zabloudili, ale to nám nevadilo. Hurá! Sláva! Jsme na Rybníkách. Tady na nás čekal konečně oběd, slepičí polévka s nudlemi a řízek s bramborovou kaší. Byli jsme vyhládlí, vždyť jsme měli v nohách 18 kilometrů. Autobus nás pak odvezl k poběžovické škole. V podvečer jsme si opekli vuřty na školním hřišti. Další den po snídani jsme si sbalili a vyrazili na nádraží. Vlak nás odvezl do Staňkova, kde na nás už čekali nedočkaví rodiče.